Úplné prvopočátky lyžování ve Dvoře Králové n. L. a okolí

FOTOGALERIE - Historie lyžování na Královédvorsku

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Členové KČT a Sokolové na Zvičině před chatou. Podle lyžařské výzbroje lze snímek datovat před rok 1910. Po kursu, který vedl Nor Oestgard se začali používat dvě hole.Zasněžené víkendy členové kroužku využívali většinou k výletům na Zvičinu. Severní svah tehdy nebyl odlesněn a tak se pilně cvičilo na jižní straně, říkalo se „u sloupů“ – telefonní vedení do Raisovy chaty. Po záboru Sudet se lyžovalo nad Třebihoští s využitím pohostinnosti třebihošťské sokolovny a restaurace „U Šulců“. Lyžařské výlety byly podnikány již od Tyršova koupaliště na Zvičinu, kde se pilně cvičilo a na lyžích opět do Dvora. Pan Bier majitel železářství vodil lyžaře přes Dehtov a Chroustov, kde bylo občerstvení v restauraci, na Zvičinu. Oblíbené byly výlety na Vřesník. Autobusem pana Šmída z náměstí do Mezihoří, Perenského cestou na Zvičinu, sjezd na Růžovku, dále Bezník, osada Luka, Vřesník. V restauraci pana Feixe byl oběd. Na severním svahu se cvičilo (dnes na tomto svahu je torzo vleku VL 200) a pak návrat. Někteří pohrdli dopravou a jeli až do Dvora na lyžích. Slušný výkon 30 km. Dalším typem výletu byla jízda autobusem pana Šmída do Bílé Třemešné a od viaduktu po silnici do Třebihoště, nácvik jízdy a odpoledne stejným způsobem domů. Jezdilo se i na Strážník u Studence a do Krkonoš.

Lyžařské závody na Královédvorsku

Královédvorský Sokol byl často pořadatelem závodů, jichž se účastnili lyžaři z Jaroměře, Miletína, Bělohradu a Hořic. Oblíbený byl závod ve sjezdu z vrcholu Zvičiny do Lázní pod Zvičinou. Sokol pořádal i přebory v lyžování a to na úrovni tělovýchovné jednoty, okrsku, župy a ČOS a to pravidelně každým rokem. 

Členové lyžařského kroužku Sokola na koupaliště před kontrolními závody. Ve světlém kabátku Fr. Bier, s číslem 1 Karel Kleinwächter

Zajímavé je, že členové Sokola - lyžaři se museli každoročně povinně zúčastňovat závodů zdatnosti. Střediskem těchto závodů bylo Tyršovo koupaliště. Početná účast závodníků, s nástupem před závodem jako na olympiádě a proslovem starosty Sokola. Podobná situace byla i v místním odboru KČT, který byl založen 1898. Byly pořádány výlety na lyžích s nácvikem techniky. Zvyšující se zájem o Zvičinu nejen v létě ale i v zimě byl podnětem odkoupení chaty na Zvičině od Národní jednoty severočeské. Odbor KČT se od začátku snažil o využití Zvičiny a chaty širokou veřejností. Svědčí o tom i zápisy v druhé knize zápisů ze schůzí (najdete je na konci článku)

Geneze ryze sportovních spolků

Vedle TJ Sokol a KČT vznikla i samostatná ryze sportovní organizace. V roce 1905 byla ve Dvoře Králové svolána první schůze zájemců o kopanou. Hrálo se na Lužankách na městském pronajatém pozemku. Fotbalisté jdou 1906 do valné hromady cyklistů. 

Královédvorští turisté čekají na vlak do Bílé Třemešné. V bílém svetru PhDr. Jan Kropáček

Bylo usneseno, že cyklistický klub bude sportovní klub a bude mít dva odbory cyklistický a fotbalový. Byl zvolen název „Horymír“. V roce 1908 Karel Jarolímek z pověření pražského Spolku pro zimní sporty zakládá ve Dvoře Králové odbor Spolku pro zimní sporty. Začínalo se s krasobruslením, sáňkováním, bandy hokejem a objevuje se i sedm párů lyží, které zapůjčilo pražské ústředí Českého spolku pro zimní sporty. Později v roce 1910 vzniká Sportovní klub Dvůr Králové – SKDK, jehož iniciátorem je Karel Jarolímek. Tento sportovní klub posléze převzal i členstvo původního sportovního spolku SK Horymír.

Sáňkařská dráha v Podharti

V roce 1910 byla postavena sáňkařská dráha o šíři asi 2 m v délce 1 km od Duzbabů v Komárově do České Podharti, kde byla postavena ohřívárna. V roce 1911 byly uspořádány sáňkařské závody. Dráha byla využívána pouze dva roky. Pak se zájem přesunul především na lyžování, bruslení a bandyhokej. Bandy hokej se hrál na kluzišti u Pilského mlýna.

Královédvorští sokolští lyžaři na výletě pod vedením pana Františka Biera (pátý zleva), 15. 12. 1940 u Třebihoště

Válečný útlum

V období 1914-1918 vlivem válečných poměrů téměř přestala všechna klubovní činnost. Pouze studenti se věnovali sportu. Správa gymnázia podporovala sportovní snahy studentů tím, že pro nemajetné žáky měla školní lyže a zdarma je zapůjčovala.

Osobnosti

Od roku 1909 až do roku 1920 byl nejvýkonnějším závodníkem v českých zemích Karel Jarolímek a to především v běžeckých disciplínách, nevyhýbal se ani závodům ve skoku. Druhým významným závodníkem SKDK byl Oldřich Kolář, startující na olympiádě 1924 v Chamonix.

Lyžařské kurzy a závody Pod Zvičinou

Norský nadporučík Nikolai Ramm OestgaardLázně u studně Mariánské = Lázně pod Zvičinou = Zotavona ROH Pod Zvičinou = Hotel pod Zvičinou. Všechna tato pojmenování se týkají téže lokality. V dalším textu bude používáno označení Pod Zvičinou. Na pozvání Karla Jarolímka přijel Pod Zvičinu norský nadporučík Oestgaard a vedl tady první lyžařský kurs od 31. prosince 1910 do 17. ledna 1911 Na závěr kursu byly uspořádány závody a poprvé předveden skok na lyžích na můstku, který postavil sám Oestgaard. Nejdelší docílený skok byl 12 metrů.

SKDK pořádá Pod Zvičinou 18. ledna 1914 lyžařské a sáňkařské závody s tímto programem: Ve čtvrt na deset sdružený distanční závod na 15 km, v 11 hodin závody sáňkařské a) jízda pánů, b) jízda dam, ve čtvrt na jednu jízda seniorů na 1000 m, jízda o přebor Zvičiny na 2000 m, jízda dam na 1000 m, skok sdružený a mimo sdružený.

Na pozemku pana Hetfleische proti budovám Pod Zvičinou byl postaven v roce 1915 můstek již s nájezdovou věží umožňující skoky do 20 metrů.

Karel Jarolímek - reprezentant

Karel Jarolímek v roce 1914 startuje na Holmenkollenu. V lednu 1919 byly uspořádány Pod Zvičinou závody, na kterých se projevil O. Kolář jako naděje českého lyžování. V roce 1922 byl Jarolímek vyslán znovu na Holmenkollen za Svaz lyžařů ČSR. Svaz lyžařů 1922 vysílá do Zakopaného na závody arch. Jarolímka a Koláře z Bílé Třemešné.

Arch Karel Jarolímek, místopředseda klubu JAROLÍMEK, JAROLÍMEK, JAROLÍMEK Toto jméno se bude i v dalších dílech seriálu stále opakovat! Lyžař, skokan, rozhodčí, trenér, rádce, architekt skokanských můstků. Neuvěřitelný člověk. Máte na co těšit!

Zápisy ze schůzí lyžařského spolku

Zápis z 9. schůze výboru 9. 11. 1910

Český spolek pro zimní sporty v Praze pozve se k návštěvě Zvičiny, která se výborně hodí pro pěstování lyžaření, s panem Hetfleischem, restauratérem v lázních pod Zvičinou vyjednáváno.

Členové KČT a Sokolové na Zvičině před chatou. Podle lyžařské výzbroje lze snímek datovat před rok 1910. Po kursu, který vedl Nor Oestgard se začali používat dvě hole.„Vzhledem na blížící se dobu zimního sportu dovolujeme si Vás upozorniti na výhodnou polohu naší krajiny a zvlášť na blízkost Zvičiny, která zejména k pěstování sportu lyžařského výborně se hodí. Zveme Vás proto co nejvřeleji, byste za tím účelem hojně k nám a na Zvičinu zavítali a prohlašujeme, že postaráme se aby se Vám zde líbilo a vynasnažíme se, bychom Vám pobyt co nejlépe zpříjemnili. V tom směru jsme již také vyjednávali s panem Hetfleišem restauratérem v lázních pod Zvičinou, a ten může 30 lůžek, popřípadě i více zaopatřiti a to ve 4 pokojích po 3 lůžkách a společná noclehárna 18 lůžek, popřípadě mohl by zařídíti i další pokoje. Za jedno lůžko žádá 1 K za nocleh při dvou nebo více denním přenocování jest ochoten povoliti slevu. Ceny jídel, jež jsou Pražanům známy, čítá restauratér Hetfleisch dle letních cen a jsou přiměřeně mírné. Těšíme se, že určitě zavítáte na naši milou Zvičinu a v náš milý kraj a že zároveň přivedete s sebou pana nadporučíka Oestgarda. Očekávajíce Vaše brzké zprávy, znamenáme se turistickým pozdravem oddaní. Pro lyžařský kurs řízený p. nadp. Oestgardem věnujeme obnos K 50.“

Zápis z valné hromady ze dne 15. března 1911

Než i v zimě lákala Zvičina k návštěvě, zvláště lyžaře. Vrch Zvičiny jest bez odporu nejvhodnějším místem pro pěstování zimních sportů v okolí Dvora Králové n.L.

V březnovém čísle „Časopisu turistů“ ročník 1911 čteme: Terrein Zvičiny zvláště pro lyžování jest ideální, nedivme se tedy, že Zvičina, zvláště letošního roku, četnými lyžaři byla vyhledávána. Odbor KČT staral se též o pohodlí lyžařů, nejprve opatřena dvojitá okna, výhřevná kamna a před vchodem do chaty postaveno závětří. Aby pak v chatě KČT na Zvičině lyžaři a jiní návštěvníci mohli obdržeti občerstvení, podána k c. k. okres. hejtmanství do Vrchlabí žádost o rozšíření hostinské koncese též pro dobu zimní; za tou příčinou jela též deputace členů zdejšího odboru KČT k p. c. k. okresnímu hejtmanovi do Vrchlabí. Žádost však byla zamítnuta, i podán v zákonité době rekurs k c. k. místodržitelství v Praze, poslána statistická data návštěvy Zvičiny v zimě, zaslány obrázky z doby zimní. Rekurs dosud nevyřízen. Zvláště však oživena byla Zvičina a její okolí ve dnech od 31. prosince 1910 do 17. ledna 1911, kdy pořádány byly lyžařské kursy na Zvičině a pod Zvičinou za vedení norského nadporučíka p. N. K. Oestgaarda z Kristianie, „Českým spolkem pro zimní sporty v Praze“ za součinnosti Sokola Královédvorského a odboru KČT tamže. Hlavní zásluhu o pořádání lyžařských kursů má pan komerční rada Jindřich Klazar, p. předseda KČT v Praze, c. k. okresní rada Pacovský, lékárník Richard Holler z Prahy, stavební asistent Karel Jarolímek, rodák Královédvorský, který pražské lyžaře na Zvičinu upozornil a mnoho jiných. Kursů těchto účastnilo se 70 lyžařů z Prahy, 40 ze Dvora Králové n. L. a značný počet z okolí, mezi účastníky bylo 50 dam.

List z Kroniky lyžařského odboru, TJ Sokol Dvůr Králové n. L.Dne 8. ledna 1911 konány klubovní závody lyžařské pod Zvičinou a na Zvičině jakožto příprava na mezinárodní lyžařské závody pořádané Českým spolkem pro zimní sporty v Praze dne 15. ledna 1911. Mimo velmi četné závodníky přispěchalo na místo závodů na 3.000 osob, velikou většinou ze Dvora Králové n. L. a okolí, Miletína, Hořic, Bělohradu, Nové Paky, než i vzdálenější města byla zastoupena např. Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Pečky, Česká Skalice, Jilemnice, Vysoké n. J., Turnov. Obecenstvo jevilo velký zájem pro výkony závodníků, zvláště elegantní odvážné skoky p. nadporučíka N. R. Oestgaarda a jiných lyžařů upoutaly pozornost všech. Po závodech objevil se p. nadp. Oestgaard ve Dvoře Králové n. L. na lyžích tažen jsa ponym pana velkoobchodníka J. Syřiště právě v dobu, kdy školní dítky opouštěly po odpoledním vyučování školní budovu; není třeba líčiti, jaký rozruch způsobil mezi dítkami i dospělými tento u nás dosud nevídaný zjev a způsob jízdy na lyžích – mörökjoring – který v Norsku velice jest oblíben.

Kursy i závody lyžařské pod Zvičinou a na Zvičině pořádané vydařily se ke spokojenosti všech, jimi proveden důkaz, Zvičina jest způsobilá k pěstování zimních sportů, kdežto c. k. okresní hejtmanství ve Vrchlabí pravý opak a zpěčuje se z toho důvodu uděliti hostinskému koncesi pro zimu v chatě KČT na Zvičině.

Zápis z valné hromady KČT ze dne 13. března 1912

Na startu kontrolních závodů Sokola v roce 1940Ani v zimě nezůstala Zvičina opuštěna, i letos pořádal Český spolek pro zimní sporty v Praze 7. – 14. ledna 1912 lyžařské kursy pod vedením pana nadporučíka Oestgaarda z Kristianie, které letos pro nepříznivé poměry sněhové se nevydařily jako roku minulého. Ve dnech pak 2.,3. a 4. února 1912 pořádány pod Zvičinou a na Zvičině lyžařské závody, které pro příznivé poměry sněhové a krásné počasí přivábily mnoho obecenstva nejen z okolí Dvora Králové n. L., nýbrž i z mnoha měst našeho severovýchodu, ležících při s. k. severozápadní dráze, viděli jsme příznivce zimního sportu a závodníky z následujících měst: Jaroměře, Hradce Králové, Smiřic, Pardubic, Chrudimě, Josefova, Nové Paky, Miletína, Hořic, Bělohradu, Jilemnice, vysokého n. J. atd.

Některé obrázky z lyžařských závodů na Zvičině byly uveřejněny v obrázkovém časopise „Světozor“, „Sport a hry“. Vídeňské ilustrované listy se též o Zvičině zmínily a několik obrázků přinesly. Jednatel odboru zhotovil 40 diapozitivů z loňských závodů lyžařských na Zvičině, tyto byly promítány při večírku Českého spolku pro zimní sporty v Praze a v odboru KČT na Zvičině.
Zapsal: F. Kadlec t. č. jednatel.

Sestavil Karel Raich