Jaký je vztah nejslavnější pacientky Siegmunda Freuda ke Dvoru Králové nad Labem? „Dora“ – případ pro bulvár

Dnes už je známo, že „Dora“ byla ve skutečnosti Ida Bauer. Pro Královédvoráky je samozřejmě zajímavým faktem, že Ida měla vazby na Dvůr Králové nad Labem.

Sigmund Freud se narodil v německy mluvící židovské rodině v Příboře, téměř celý život prožil ve Vídni a zemřel v Londýně, kam těsně před svou smrtí emigroval kvůli nastupujícímu nacismu. Vytvořil novou psychoterapeutickou metodu, kolem které rozvinul rozsáhlý teoretický systém. Ten má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Freud vydal čtyři zásadní chorobopisy svých pacientů – Dora, Malý Hans, Krysí muž a Vlčí muž (vždy užíval pro své pacienty přezdívky).

„Dora“ byla krásná osmnáctiletá dívka. Její analýza trvala jen několik týdnů, byla neúspěšná a pacientka ji sama přerušila. Přesto Freud zvolil ke zveřejnění právě její chorobopis, protože na něm potřeboval ilustrovat nové objevy: roli sexuality v neuróze, nový způsob výkladu snů a nově objevenou roli tzv. Přenosu.

Z chorobopisu se dozvídáme, že „Doru“ přivedl k Freudovi její otec, který doufal, že Freud dívku novými metodami zbaví závažné propuknuté hysterie. Její problémy začaly již dávno a jejich příčina se při sezeních brzy ukázala. Ida jako sedmileté dítě pochopila, že její matka Katharina dostala od svého manžela Filippa pohlavní chorobu. Psychicky ji to zničilo. 

Idinu zničenou psychiku následně neúspěšně léčili tehdy obvyklými metodami - stříkáním studenou vodou a pomocí elektrošoků. Když bylo Idě čtrnáct, zajistil ji otec práci pečovatelky. Otec dítěte, o které pečovala, se jí začal dvořit tak, že na ní vytvářel sexuální nátlak. Ida ke všemu pochopila, že manželka tohoto nápadníka je milenkou Idina otce, a že právě od této ženy dostal onu pohlavní chorobu, kterou nakazil Idinu matku. Ida se proti nátlaku ohradila, muž vše zapřel a poté se u ní spustila prudká hysterická reakce, která brzy přetransformovala do deprese a sebevražedných sklonů.

Freud vyvozoval, že Idina psychická choroba není způsobena ve skutečnosti zájmem zmíněného muže, ale potlačenými lesbickými sklony. Byl přesvědčen, že Ida má k mužům odpor a přitahují jí ženy, v dané situaci konkrétně otcova milenka a matka dítěte, o které Ida pečovala.

Freud také vyvozoval, že Ida přebírá jako vzorec chování utrpení své nemocné matky - žena projevovala do konce života znaky choroby své matky, kterou přitom sama neměla.

Po pouhých jedenácti týdnech terapie k Freudovu zklamání terapii přerušila. Freud to považoval za své selhání a usoudil, že celá léčba selhala. Freudovo vysvětlení, že jde o potlačenou nenávist vůči otci a skrze otce vůči mužům obecně, pacientka odmítla. Duševní choroba, která se projevovala depresemi a patologickou posedlostí čistotou, ji trápila až do konce života. Do konce života přitom paradoxně byla v kontaktu s milenkou svého otce, o které věděla, že trpí zmíněnou pohlavní chorobou.

Po nějaké době se Ida k Freudovi vrátila a sdělila mu, jak její symptomy částečně ustoupily. Vysvětlila Freudovi, že byl první člověk, který jí věřil, pokud jde o situace s nápadníkem (označeným jako pan K.) a jejím otcem. Ida se po ukončené analýze rozhodla konfrontovat oba muže a ti se jí přiznali, že měla ve všem pravdu. Po této konfrontaci se většina jejích příznaků zmírnila.

Ida Bauer se nedobrovolně proslavila svým jedenáctitýdenním sezením u Siegmunda Freuda. Nyní si však pojďme říct něco o jejím celém životě.

Idini rodiče byli Katharina Gerber (která se narodila v německo-židovské rodině 18. října roku 1861 se ve Dvoře Králové nad Labem) a Filipp Bauer, bohatý textilní průmyslník narozený v Úsobí, který měl jednu ze svých továren v Náchodě. 

Ida měla slavného bratra – politika Ottu Bauera (jeho životopis najdete v první části textu Slavné děti Kathariny Bauer). 

Obě děti se narodily ve Vídni. Poté, co u otce Filippa propukla tuberkulóza, odstěhovala se rodina na nějakou dobu kvůli léčbě z Vídně do tyrolského Merana (tehdy Rakousko, dnes Itálie). Zde se seznámili s párem, který zásadně ovlivnil život celé rodiny – „paní K.“ (jak ji pojmenoval Freud v chorobopise) byla milenkou otce Filippa a nakazila jej syfilitidou, „pan K“ vytvářel na Idu, která působila v jejich rodině jako chůva, sexuální nátlak. (Pokud vás zajímají jejich skutečná jména, známe je - Hans a Peppina Zellenka.)

Roku 1903 si Ida vzala za muže Ernsta Adlera, kterého zaměstnával její otec. Zachovaly se informace, že Ida si muže a sex ošklivila. Měli s manželem syna Kurta Herberta, který se proslavil jako dirigent San Francisco Opera Company, kam utekl před nacisty.

Ida Adler a Peppina Zellenka byly přítelkyně. Když v Rakousku nastoupil nacismus, nejen kvůli židovskému původu, ale i kvůli bratrově angažmá u sociální demokracie, se musela Ida skrýt. Skrývala se právě u Peppiny, poté emigrovala přes Paříž za synem do USA. Zemřela v New Yorku roku 1945.

Případ Idy Bauer je zlomovou prací při vzniku psychoanalytické metody. Současně zůstává často diskutovaným tématem ve feministických kruzích kvůli Freudovým komentářům v souvislosti s tímto případem. Freud popisuje v textu Idinu sexualitu jako pasivní odevzdanost a nepříjemný zážitek. Na případ Dora se odkazují mnohé knihy a filmy. Vzhledem k popularitě psychoanalýzy a Sigmunda Freuda je Dora mimořádně populární v USA.

V první části textu Slavné děti Kathariny Bauer jsem slíbil odpověď na otázku ohledně toho, jestli Otto a Ida někdy navštívili rodiště své matky, tedy Dvůr Králové nad Labem.  Odpověď jsem našel v knize, která vyšla v New Yorku roku 1991 a jmenuje se „Freud, Dora a Vídeň 1900“ (autorka Hannah Decker), kde je uvedená vzpomínka Idy Bauer na návštěvu u matčiných rodičů. Potvrdil jsem si tuto informaci i v článku „Poznámky k životopisu Idy Bauer“ (autor Marcelo Orandi), kde je uvedeno: „Během let, kdy rodina žila ve Vídni před odjezdem do Meranu, jezdila (Katharina - pozn. autora) se svými dětmi do svého rodného města. Až když se ve věku 26 let přestěhovala do Meranu, její návštěvy v Königinhofu byly přerušeny.“ Můžeme s jistotou tvrdit, že obě děti v letech 1880 - 1886 navštěvovaly se svou matkou své prarodiče.

Filip Pýcha

https://www.interez.sk/blog/najkurioznejsie-pripadove-studie-sigmunda-freuda-ida-bauerova-dora/ 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud 

https://www.wikidoc.org/index.php/Ida_Bauer 

https://www.behavenet.com/ida-bauer 

https://www.encyclopedia.com/psychology/dictionaries-thesauruses-pictures-and-press-releases/bauer-ida-1882-1945 

https://docplayer.es/127145583-Notas-sobre-la-biografia-de-ida-bauer-marcelo-orandi.html 

https://bestteenagersever.wordpress.com/?s=ida+bauer 

https://docplayer.es/127145583-Notas-sobre-la-biografia-de-ida-bauer-marcelo-orandi.html

https://www.geni.com/photo/view/6000000013125072522?album_type=photos_of_me&photo_id=6000000013125016226