Bill Evans & Milo Suchomel Quartet USA/SK 4. Únor od 19:00

Na Grammy dvakrát nominovaný americký saxofonista, klavírista a skladatel s vysokou globální reputací definující současný jazz jako osvědčenou metodu, jak přimět k dialogu hudebníky ze vzdálených světů. Vlivný člen kapely Milese Davise a Mahavishnu Orchestra Johna McLaughlina se v tavícím kotlíku americké hudby stal postupně důležitou spojkou mezi jazzem a bluegrassem, soulem, funky, rockem nebo country.
Evansova těsná spolupráce s Willie Nelsonem, Bélou Fleckem, Robbenem Fordem, Mickem Jaggerem nebo The Allman Brothers Band nikdy nevycházela z nahodilosti, je výsledkem tvůrčího hledačství.
„Chci, aby mě vnímali jako někoho, kdo usiluje o vlastní hudební vyjádření,“ řekl Bill Evans, jednoznačně klíčový velikán moderního jazzu.
Pokud se vaším prvním mentorem stane Miles Davis, notabene ve dvaadvaceti letech, do budoucna máte ve svém vnímání jazzu o strach postaráno. Evansův jazz není v souladu s módními trendy, ale s přesvědčením, že se vyplatí experimentovat, riskovat a kombinovat různé typy hudby dohromady. Což je podle Evanse zásadní způsob, jak zůstat inovativní a dál růst. Trčet na místě a hrát pro lidi nekonfliktní „smooth jazz“, to se prý rovnou můžete živit jako řidič kamionu.
Bill Evans sdílí jméno s jedním z nejlepších jazzových klavíristů všech dob a u Davise hrával s Gillem Evansem, což geniálního trumpetistu přivedlo k zamyšlení, jestli nejsou z jednoho unikátního rodu. S Davisem jako tvůrčí člen kapely natočil v 80. letech několik alb, pak Evans volně přešel do Mahavishnu Orchestra a postavil se po bok Herbie Hancocka, Medeski, Martin and Wood, Randy Breckera a dalších jazzmanů par excellence.
V 90. letech se Bill Evans postavil na vlastní nohy: ve svých skupinách a na deskách okolo sebe soustředil vynikající muzikanty a jako jeden z prvních jazzmanů se odvážil do hip hopových vod. Svou pozornost ale následně soustředil do Nashvillu, řekněme, že se vydal ke kořenům a pod rukama se mu začala rodit hudba, kterou lze zjednodušeně nazvat Jazzamericana.

Šel na to postupně: na Grammy nominovaném albu Soul Insider (2001) hostovala zpěvácká souljazzová legenda Les McCann a na Big Fun (2002) se k němu přidal Willie Nelson.
„Je jasné, že Soulgrass zůstává nejčistší, nejúplnější vyjádřením toho, čím Bill Evans je“, napsal Chad Berndtson v recenzi na průkopnické album, které Grammy nominaci získalo v roce 2005 už jen za tvůrčí odvahu, s jakou se Evans pustil do fascinující spolupráce s bluegrassovými hrdiny: banjistou Bélou Fleckem, houslistou Stuartem Duncanem nebo hráčem na dobro Jerry Douglasem nebo kytaristou Johnem Scofieldem.
V jazzamericana nasazení pokračoval Evans i na posledním albu Dragonfly (2012).
Aby ale nedošlo ke zjednodušujícímu obrázku jazzmana, co si zničehonic nasadil kovbojský stetson: Bill Evans zůstává tělem a duší jazzmanem a pro svůj dar improvizace vyhledávaným spoluhráčem cestujícím sólově po světě za novými dobrodružstvími. V tom si dokonale padne do noty s předním slovenským saxofonistou a skladatelem Milo Suchomelem, rovněž bořitelem jazzových hranic.
Na Jazzinci se Bill Evans představí za doprovodu jeho špičkové kapely: Pavol Bereza (kytara), Luboš Šrámek (piano), Michal Simko (baskytara) a David Hodek (bicí).